Ing. Vítězslav Holub | 26. března 2020

Archív

Překážky v práci na straně zaměstnavatel (SK/TJ)

Zmírnění některých důsledků způsobených vyhlášenými krizovými opatřeními překážky v práci na straně zaměstnavatele, karanténa zaměstnanců, ošetřovné

Překážky v práci na straně zaměstnavatele:

Sportovního prostředí se vyhlášená krizová opatření dotkla již od samého počátku vyhlášení nouzového stavu (usnesení vlády č. 199 – zákaz přítomnosti veřejnosti v posilovnách, koupalištích apod., usnesení vlády č. 208 – zákaz veřejnosti v bazénech, na vnitřních a venkovních sportovištích v počtu vyšším než 30 osob, usnesení vlády č. 215 a usnesení vlády č. 279 „celostátní karanténa“). Ve sportovním prostředí tedy nastala často situace, kdy zaměstnavatelé nemohou přidělovat práci svým zaměstnancům buď vůbec, nebo ve velmi malém rozsahu. Pokud nebylo možné, aby si zaměstnanci spolku čerpali např. dovolenou (nedošlo k dohodě se zaměstnancem, neboť zaměstnavatel nemůže nařídit čerpání dovolené „ze dne na den“), vznikla na straně sportovních spolků situace, kterou zákoník práce označuje jako tzv. překážky v práci na straně zaměstnavatele.

Povaha těchto překážek může být různá a od toho se také odvíjí výše náhrady mzdy, na kterou mají zaměstnanci nárok po dobu trvání překážek. 

 ·         Ustanovení §207 zákoníku práce „Prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy“:

A.    Prostoje §207 písm. a) ZP

O prostoje se jedná v okamžiku, kdy dojde k nenadálé poruše strojního zařízení zaměstnavatele, k přerušení dodávek energie, výpadku internetu apod. Nastaly tedy nenadálé provozní příčiny, v jejichž důsledku zaměstnavatel nemůže pokračovat ve své činnosti. Může se jednat i o omezení dostupnosti potřebných surovin, protože činnost jejich dodavatele byla omezena z důvodu karanténních opaření. Tato situace však ve sportovním prostředí nebude častá, dotýká se spíše výrobního sektoru. Při prostojích přísluší zaměstnancům náhrada mzdy ve vzši 80 % průměrného výdělku.

B.     Nepříznivé povětrnostní podmínky, živelní události §207 písm. b) ZP

Na rozdíl od prostoje se jedná o přerušení činnosti zaměstnavatele vlivem tzv. vyšší moci, která výkon činnosti buď zcela znemožňuje nebo sice umožňuje, ale jen s ohrožením života či zdraví. Přestože šíření nebezpečné nákazy má znaky živelní události (vyšší moci), není tento výklad zatím z hlediska kompenzací schválených Vládou ČR zastáván. V těchto případech přísluší zaměstnancům náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku.

Toto ustanovení upravuje neuzavřený výčet překážek v práci na straně zaměstnavatele, ke kterým dojde z jiných důvodů, než které jsou upraveny speciálně, zejména tedy v ustanovení §207 a § 209 zákoníku práce. Zaměstnancům přísluší náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.

Zde spočívá překážka v práci na straně zaměstnavatele v tom, že není schopen dočasně přidělovat svým zaměstnancům práci z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách. Při naplnění těchto předpokladů náleží zaměstnancům náhrada mzda ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku s tím, že tato výše je řešena buďto v dohodě s odborovou organizací, nebo pokud u zaměstnavatele odborová organizace nepůsobí, může být taková výše náhrady mzdy stanovena vnitřním předpisem zaměstnavatele. Tento institut pracovního práva slouží k tomu, aby mohly být řešeny dočasné ekonomické obtíže zaměstnavatele a současně byla v co nejvyšší míře zachována pracovní místa (aby nedocházelo k propouštění).

U sportovních spolků budou nejčastěji přicházet v úvahu překážky na straně zaměstnavatele podle § 208 a podle § 209.

Pro uplatnění překážek v práci dle § 208 nemusí sportovní spolek jakožto zaměstnavatel činit žádné speciální úkony. Uplatní se automaticky, pokud zaměstnavatel nepřiděluje zaměstnanci práci ve sjednaném rozsahu.

Pro uplatnění překážek v práci dle § 209 musí sportovní spolek jakožto zaměstnavatel ve svém vnitřním předpisu vyhlásit existenci překážky z důvodu částečné nezaměstnanosti a musí přitom stanovit výši poskytované náhrady mzdy (minimálně 60 % průměrného výdělku). Působí-li u zaměstnavatele odborová organizace, musí být toto předmětem vzájemné dohody.

Vzor vnitřního předpisu najdete pod textem.

Kdy k takovému kroku přistoupit? Zde je třeba říci, že není povinností spolku částečnou nezaměstnanost vyhlásit, a to i v případě, kdy k tomu jsou předpoklady (např. pokles tržeb z důvodu neposkytování služeb). Bude tedy hlavně záležet na tom, zda spolek má finanční rezervu, aby mohl svým zaměstnancům po určitou dobu platit 100% náhradu mzdy přesto, že mu vypadly zdroje příjmů. Rovněž samozřejmě bude záležet na tom, jak dlouho budou opatření trvat, respektive jak dlouho budou trvat důsledky těchto opatření.

Jestliže tedy spolek má finanční rezervu, lze doporučit, aby pro naplnění smyslu vládou vyhlášeného programu cílené ochrany zaměstnanosti (viz níže), částečnou nezaměstnanost zatím nevyhlašoval a vyplácel svým zaměstnancům náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku a následně požádal o příspěvek od státu (viz níže).

K vyhlášení částečné nezaměstnanosti pak může sportovní spolek přistoupit kdykoli později, tedy zejména pokud mu finance již budou docházet, nebo budou důsledky uzavření sportovišť přetrvávat po delší dobu, nebo již nebude náhrada mzdy kompenzována státem apod.

Cílený program podpory zaměstnanosti – příspěvky zaměstnavatelům na vyplacené náhrady mzdy:

Usnesením vlády ČR č. 293 byla schválena cílená podpora zaměstnanosti. V rámci této podpory by měly být zaměstnavatelům vypláceny příspěvky na náhradu mzdy, kterou zaměstnavatelé v nouzovém stavu vyplatí zaměstnancům, kteří nemohli z nějakého důvodu pracovat. Aktuální podoba programu obsahuje 5 forem poskytování příspěvků a zatím se tento program týká měsíce března. Je možné, že pokud budou krizová opatření trvat dále, mohla by být aplikace programu prodloužena či rozšířena o další formy.

Ve sportovním prostředí budou přicházet v úvahu zejména:

 ·         Kompenzace za poskytnutou náhradu mzdy při nařízené karanténě zaměstnance

-          V případě nařízené karantény přísluší zaměstnanci v době prvních 14 kalendářních dnů náhrada mzdy (platí zaměstnavatel) ve výši 60 % průměrného výdělku; dále pak nemocenské

-          POZOR nevztahuje se na zaměstnance, kteří pracují na DPP či DPČ; jim by tento nárok vznikl jedině tehdy, pokud by to u konkrétního zaměstnance bylo výslovně ujednáno

-          zaměstnavateli by měl být do státu poskytnut příspěvek v plné výši takto vyplacené náhrady mzdy

Pro získání příspěvku je třeba již nyní vést seznam zaměstnanců, kterým byla nařízena karanténa, a to včetně jejího důvodu a délky trvání.

 Příklad:

Jméno a příjmení, rodné číslo, výše mzdy zaměstnance

Pracovní pozice

Místo výkonu práce

Překážka v práci:

Od – do

Zdůvodnění

Petra Procházková

… Kč / měsíc

účetní

dle pracovní smlouvy

nařízená karanténa

14.3.-28.3.2020

potvrzení lékaře ze dne…

 

-          jedná se o případy, kdy zaměstnavatel nemohl přidělovat zaměstnancům práci z důvodů mimořádných krizových opatření (např. uzavření sportovišť)

-          současně se jedná o případy, kdy zaměstnavatel nevyhlásil režim částečné nezaměstnanosti

-          zaměstnancům na překážkách vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku

-          zaměstnavateli by měl být od státu poskytnut příspěvek ve výši 80 % vyplacené náhrady mzdy (POZOR může být ještě změněno, zejména stanovením maximálních limitů pro příspěvek)

-          vztahuje se i na zaměstnance vykonávající práci na základě DPP, DPČ

Pro získání příspěvku je třeba již nyní vést seznam zaměstnanců, kterým nemohla být přidělována práce v plném rozsahu, a to včetně důvodu a doby trvání takové překážky.

Příklad:

Jméno a příjmení, rodné číslo, výše mzdy zaměstnance

Pracovní pozice

Místo výkonu práce

Překážka v práci:

Od – do

Zdůvodnění a rozsah překážky

Roman Příhoda

 

 

 

… Kč / měsíc

trenér

dle pracovní smlouvy

uzavření sportoviště na základě nařízení vlády

Od … do…2020

pracovní činnost zaměstnance je zcela závislá na provozu sportoviště; po dobu trvání překážky v práci nemohla být zaměstnanci přidělována práce v rozsahu sjednané týdenní pracovní doby, a to ani částečně

Jana Nováková

 

 

 

… Kč / měsíc

účetní

dle pracovní smlouvy

uzavření sportoviště na základě nařízení vlády; omezení výkon prací, které nejsou významné pro zachování činnosti zaměstnavatele dle doporučení vlády

Od … do…2020

pracovní činnost zaměstnance je z větší části závislá na provozu sportoviště; po dobu trvání překážky v práci nemohla být zaměstnanci přidělována práce v rozsahu např. 80 % sjednané týdenní pracovní doby

 POZOR. Překážky v práci a jejich rozsah, tj. zda zaměstnanec nemohl z důvodu uzavření sportoviště pracovat vůbec nebo částečně mohl, je třeba posuzovat individuálně, u každého zaměstnance. Proč tomu tak je:

U zaměstnanců, kteří zajišťují výlučně nebo zcela převážně jen provozování sportovní činnosti či sportoviště (např. trenéři) je důvod překážek v práci, včetně jejich rozsahu bez problému. Důvodem je zcela jednoznačně přímo rozhodnutí vlády, kterým byl zakázán vstup na sportoviště a tím tedy i zakázán provoz sportoviště, bazénů atd. Vzhledem k tomu, že obsahem práce trenéra je výlučně sportovní činnost, nemůže tuto vykonávat ani částečně, tedy překážka v práci u něj trvá v rozsahu celé sjednané pracovní doby a po celou dobu uzavření sportoviště (viz první příklad v seznamu).

U zaměstnanců v administrativě však může být situace poněkud jiná. Tam je možné, že i když dojde k uzavření sportoviště, nějakou činnost mohou tito zaměstnanci vykonávat, respektive je potřeba, aby jí vykonávali. Jako příklad lze uvést např. ekonomku / účetní. V rámci sportovního klubu sice bude i ona převážně vykonávat činnost, jejíž potřeba v souvislosti s uzavřením sportoviště není (např. vystavování faktur za pronájem sportoviště), ale bude třeba provést i úkony, bez ohledu na to, že sportoviště není v provozu (např. uhrazení zálohových plateb za energie). Zde tedy bude potřeba stanovit poměr činností, které je nezbytné vykonat a činností, jejichž potřeba v důsledku uzavření sportoviště zanikla nebo se výrazně snížila. Může to vypadat tak, že pí ekonomka zvládne vyřídit tuto nezbytnou agendu za 1 den – za ten jí bude příslušet normální mzda, ve zbývajících 4 dnech však již nebude mít nic na práci (tj. sportovní spolek jakožto zaměstnavatel jí nepřiděluje práci, protože jí nemá) – v těchto dnech trvá na straně zaměstnavatele překážka v práci a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy (viz druhý příklad v seznamu). Na takto vyplacenou náhradu mzdy může zaměstnavatel žádat příspěvek.

-          jedná se o případy, kdy zaměstnavatel nemohl přidělovat zaměstnancům práci z důvodů mimořádných krizových opatření (např. uzavření sportovišť) a s tím souvisejícího snížení poptávky po jím poskytovaných službách

-          současně se jedná o případy, kdy zaměstnavatel vyhlásil z důvodu snížení poptávky po jeho službách režim částečné nezaměstnanosti

-          zaměstnancům v režimu částečné nezaměstnanosti vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy nejméně ve výši 60 % průměrného výdělku (konkrétní výše dle dohody s obory nebo dle vnitřního předpisu)

-          zaměstnavateli by měl být do státu poskytnut příspěvek ve výši 50 % vyplacené náhrady mzdy (POZOR může být ještě změněno, zejména stanovením maximálních limitů pro příspěvek)

-          vztahuje se i na zaměstnance vykonávající práci na základě DPP, DPČ

Pro získání příspěvku je třeba již nyní vést seznam zaměstnanců obdobně jako je tomu u překážek v práci dle §208 (viz výše).

-          zaměstnanci sportovního spolku by mohli rovněž využít možnosti čerpat ošetřovné při péči o děti v souvislosti s uzavřením škol

-          nově bylo zejména schváleno (tisková zpráva MPSV ze dne 24.3.2020):

Pokud jde o konkrétní podobu a náležitosti žádostí o příspěvky na vyplacené náhrady mzdy v jednotlivých programech, je avizováno, že budou známy po 1.4.2020.

 

Legislativně právní odbor ČUS

Zpracováno s využitím stanoviska GDPR Solutions

Partnerské odkazy

Partneři

16.04.2024
Tenhle návrat se povedl. Český bojovník MMA Jiří Procházka v listopadu prohrál titulovou bitvu v polotěžké divizi UFC do 93 kilogramů s Alexem…
16.04.2024
V řecké Olympii byl při tradičním ceremoniálu slavnostně zažehnut oheň pro olympijské hry v Paříži. Pochodeň do Francie zamíří po jedenáctidenním…